Přeskočit na obsah

Panoší Újezd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panoší Újezd
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Panoší ÚjezdVlajka obce Panoší Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel281 (2024)[1]
Rozloha7,50 km²[2]
Katastrální územíPanoší Újezd
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ270 21
Počet domů101 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPanoší Újezd 6
270 21 Pavlíkov
obec@panosi-ujezd.cz
StarostkaVěra Miksová
Oficiální web: www.panosi-ujezd.cz
Panoší Újezd na mapě
Panoší Újezd
Panoší Újezd
Další údaje
Kód obce542211
Kód části obce117595
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panoší Újezd (německy Panasch-Aujest) je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží zhruba osm kilometrů jihojihozápadně od Rakovníka. Žije zde 281[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, podle názvu obce se však dá předpokládat, že je ještě mnohem starší. Přívlastek Panoší získala obec podle manů, kteří zde dostávali půdu – újezdy, tj. území, které se dá za určitou dobu objet koňmo, za to byli povinni vykonávat zbrojnošskou službu na nedalekém hradě Krakovci. Později jejich povinnosti převzal hrad Křivoklát. Panoší Újezd vzkvétal zejména za vlády Lucemburků. Místní kostel Nanebevzetí Panny Marie je již od 14. století kostelem farním. V roce 1718 byl přestavěn v barokním stylu.

Po husitských válkách obec téměř zanikla, ale další rozkvět obce přišel za vlády Jiřího z Poděbrad, což vedlo k růstu obyvatel. To byl také důvod, proč na přelomu 15. a 16. vznikla nová vesnice – Nový Újezd (ležel v místě současné vsi), který později dostal přívlastek Velký, neboť rozlohou brzy překonal starší obec. V roce 1937 došlo ke sloučení obou obcí, které se spojily pod názvem starší obce.

Obcí procházela i důležitá stezka z Plzeňska do Prahy, která se zde křížila s Lounskou kupeckou stezkou. Podél ní vznikla řada barokních kapliček, jedna se v polích u obce dochovala až do sedmdesátých let 20. století, kdy byla zbořena. V roce 1792 vznikla obecní kovárna, o dvanáct let později obecní pastouška. V Panoším Újezdě byla i cihelna, neboť zdejší červenice a hlinky jsou pro pálení cihel vhodné, do dnešního dne se však nezachovala.

Za První republiky vznikla v obci sokolovna s kinosálem. V roce 1931 byla obec elektrifikována. Z prvorepublikové výstavby je významná vila Jindra, vystavěná nad někdejším Rybníčkem (zrušen při výstavbě fotbalového hřiště), která je dobrým příkladem pronikání architektonických trendů dvacátých let i do venkovské zástavby. Novodobá obecní kronika je vedena od roku 1923.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 540 551 505 513 525 514 469 336 344 289 288 249 261 293 273
Počet domů 71 74 83 83 86 90 98 105 99 98 85 91 98 100 101

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Krakov.[6]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1869 země česká, politický i soudní okres Rakovník, obec Velký Újezd[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník, obec Velký Újezd[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník, obec Velký Újezd[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník, obec Velký Újezd[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Panoší Újezd je členem Sdružení obcí mikroregionu Balkán a Regionálního sdružení Křivoklátsko.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[12]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Velký Újezd (přísl. Panoší Újezd, 484 obyvatel, poštovna, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] biograf Sokol, Družstvo pro rozvod elektrické energie ve Velkém Újezdě, 2 hostince  kovář, 2 krejčí, družstevní lihovar, obuvník, 3 pokrývači, porodní asistentka, 5 rolníků, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vel. Újezd u Rakovníka, trafika.

Umístění

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v brázdě, kterou vymílají dva potoky - Rychlý a Žaberní, které se na návsi spojují v potok Tyterský. Osu obce tvoří silnice č. 233, spojující Rakovník s Plzní. Panoší Újezd se nachází na jejím desátém kilometru.

Krajinnou dominantou je vrch Hůrka s výškou 490,5 metrů, na jejímž vrcholu se kromě obecní skládky nachází i státem chráněný strom. Traduje se, že z jeho koruny byly v meziválečné době dokonce viděny vrcholky Alp (což je málo pravděpodobné), scenérie kopců za řekou Berounkou je však viditelná určitě.

Ve vzdálenějším okolí stojí za zmínku Skoupská jáma spolu se Zlatým údolím.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Roubená chalupa
  • Největší český nedělený buližník (v potoce)
  • Pomník padlým z roku 1922 s medailonem J. Husa - řadí se mezi první husovské pomníky

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Západně od obce se nachází soukromé letiště s hangárem. Na stejném místě bude pravděpodobně příští rok[kdy?] vystavěna farma pěti stometrových větrných elektráren.
  • V okolí Bambásku je možno vidět systém dlážděných kupeckých cest z přelomu 17. a 18. století.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/233 Rakovník - Panoší Újezd - Slabce - Radnice - Plzeň.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Lubná ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 162 z Rakovníka do Kralovic.

Veřejná doprava 2021

  • Autobusová doprava – V obci zastavuje autobusová linka 575 Rakovník - Slabce,Kostelík - Zvíkovec (7 párů spojů v pracovní dny) a linka 576 Rakovník - Slabce - Skryje (8 párů spojů v pracovní dny a 7 párů spojů) (dopravce Transdev Střední Čechy).
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 253, 412.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Udělené symboly – Panoší Újezd [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1930. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]